Vítejte na stránkách mapujících výskyt hub v mikroregionu Podhostýnsko
Houby v Mrlínku
První zmínka o Mrlínku, tehdy ještě Mrlín je z roku 1301. Mrlínek patřil Bočkovi z Kunštátu a spadal k obřanskému panství. Byla zde trvz a osada, ale ta zanikla. Zanedlouho zde, ale bylo opět živo a tentokrát Mrlínek spadal pod bystřické panství. A opět jako v případě zdejších hradů ani tvrz se nedochovala. Zde nenajdeme ani ty zbytky zdiva, jako v případech hradu Obřany. Tato obec nemá pěší turistickou trasu. Jen cyklotrasu číslo 5033 do Bystřice pod Hostýnem. Pěšky se tam, ale můžete dostat procházkou přes lesík. Z Bystřice pod Hostýnem se vydáte po Lipenské ulici a u zastávky Bystřice pod Hostýnem, u mostu zahneme doprava směrem za Radkovskou cestu, držíme se lesní zpevněné cesty, která nás zavede k bažantnici a rybníčkům Mrlinky (ty jsou trošku vlevo, tam jít nemusíte, šli byste směrem na Blazice). Na konci této zpevněné cesty se dáte doprava a pokud se budete držtet zpevněné cesty dojdete až do obce. Tady byste měli mít po levé ruce Blazický potok. Pokud se nechcete procházet do obce jezdí bus z Bystřice pod Hostýnem. Mrlínek leží na zeměpisných souřadnicích 49°25′42″ s. š. a 17°40′42″ v. d. Najdeme jej v okrese Kroměříž, ve Zlínském kraji. Katastrální výměra je 3,94 km2. Dle ČSÚ je počet obytetel 275 (k 2018).
Památky zde moc nemají. V podstatě jen pomník padlým. Co mě na Mrlínku mimo chovných rybníčků zaujalo bylo sportovní zázemí. Mají tam hezky upravené fotbalové hřiště, poblíž bazének, kde se můžete koupat, i když na vlastní riziko. Většinou tam, ale lidi chladí své čtyřnohé miláčky. A poblíž toho mají posezení, kde se v případě sportovní akce prodává nějaké to občerstvení. Co se hub týká, v Mrlínku se dají najít i vcázné houby, a to toho lesa na jeho území moc není. Nejauktálněji se zde vyskytl Hřib Fechtenerův (Butyriboletus fechtneri). Byl k vidění na mykologické výstavě v Přerově.
Hnojník obecný (Coprinus comatus) - kloubouk je asi 30-120 mm široký, v mládí válcovitý se zaobleným vrcholem, pak zvoncovitý, na středu hladký, bílý až hnědavý. Lupeny jsou velmi husté, zpočátku bílé, pozom růžové, nakonec černé a po čase se roztečou v černou hmotu. Třeň je velký 80-250 x 10-25 mm, dutý, jemně vláknitý a má posuvný prsten. Na Hnojníka narazíte poměrně často, například v Jankovicích rostl hojně přímo na fotbalovém hřišti, ale lze nalézt po celém mikroregionu. Jedná se o výbornou houbu, ale pozor v kombinaci s alkoholem jedovatou! Vyrábí se z něj i léčivé preparáty k dostání v lékárnách pod obchodním názvem DIAREGUL. Dosud jsem neochutnal, trochu mě odrazuje právě jeho záludnost v kombinaci s alkoholem, nesmí se pít 24 hodin před a ani 24 hodin po konzumaci. Jediná houba se kterou by šel snad zaměnit je nerozevřená Bedla vysoká, nebo červenající, ale ty jsou obě jedlé, takže se otravy obávat nemusíte.
Hřib peprný (Boletus piperatus) - je malinkatý hříbek. Velikost klouboukou je 20-60 mm. Zpočátku je sametový brzy lysý. Za vlhka může být mírně slizký. Zbarven je rezavě až okrově hnědě. Póry jsou rezavé, skořicové nebo červenohnědé. Po otlačení tmavne, ale nemodrá. Třeň měří 30-70 x 5-12 mm, zpočátku krásně žlutý, ale po čase rezavějící. Má slabou vůni. V mikroreginu roste hlavně v menších smrčinách. Není tu nijak vzácný. Údajně dle různých atlasů má mít peprnou chuť. Osobně jsem vyzkoušel a žádnou extrémně peprnou či špatnou chuť jsem na něm nezaznamenal - vyzkoušeno houbové koření a přidán do smaženice. Kvalitou připomínal Hřib žlutomasý. Rád ho sbírám, když toho tolik neroste.